Palm a PDA jako platforma vůbec by měla být zemí přímo zaslíbenou pro nejrůznější hry s tématikou oblíbeného seriálu Star Trek. Ostatně, kam také upřeli tvůrci původního vůbec prvního interface těchto počítačů své zraky, když hledali nějakou tu inspiraci či vhodný systém pro kapesní zařízení tohoto druhu? Samozřejmě ke Star Treku a jeho technickým ikonám jako je trikordér či textový PADD. Žel, není tomu tak zcela…

Přestože se v průběhu let, co existuje společnost a zařízení značky Palm, vyloupla na světlo světa celá řada titulů amatérských i víceméně komerčních, v současné době lze nalézt pouhopouhé dva kompletní a hratelné trekové kousky. Tím prvním je letitý „Trek“ (momentálně existující ve verzi 2.3), jenž se mi k mé lítosti zatím nepodařilo rozeběhnout. Druhým a zároveň také zatím posledním produktem je docela nový a často aktualizovaný Star Command. A právě o něm si dnes něco bližšího povíme.

Star Command je v době psaní tohoto článku dostupný v navýsost kvalitní verzi 1.2, která podporuje všechny vymoženosti současných Palmů. Hra je pochopitelně barevná, bez problémů funguje na moderních displejích řady Hi-Res a narozdíl od výše zmíněného kolegy nemá nejmenší problém ani s prací pod současným Palm OS5. Za hrou stojí jistý Brian Presto a je jeho doposud jediným PDA produktem. Oba tituly mají společné však i další znaky.

Jak Star Command, tak i Trek se řadí mezi shareware produkty. Můžeme se však uklidnit, na rozdíl od drtivé většiny PC konkurence nás v tomto případě neodemčená hra nelimituje žádným hloupým časovým omezením, ale „pouze“ nemožností služebního postupu, a tak i plnění delších a složitějších misí. Volně přístupná hra však poskytuje bohatou zábavu sama o sobě a případným zájemcům lehce napoví, zda-li se jim vyplatí investovat do ní 12 amerických dolarů a vychutnat si ji tak se vším všudy.

Sluší se pro úplnost ještě podotknout, že za ten samý peníz nabízí svůj produkt (Trek 2.3) i Chris Olson. Obě hry pak lze poměrně bezstarostně pořídit skrze na zdroje bohatý a důvěryhodný PalmGear.com. Dost ale bylo úvodních řečí, takhle bychom se nikam nedostali.

Star Command je stejně jako Trek remakem klasického a léty prověřeného modelu, který je našincům dobře známý např. z kultovního EgaTreku. Jeho kořeny však sahají o nějaký ten rok hlouběji do historie. Konkrétně k počítači Apple II, kde se tato hra poprvé objevila pod jménem Star Fleet. Ovšem nenechte se mýlit, Star Command je i přes svou jednoduše vyhlížející vizáž možná vůbec tou nejkomplexnější simulací své třídy a mnohé PC klony by se od něj mohly učit. O to více pak potěší, že autor demonstroval možnosti hry právě na tolik opomíjené a hráči zbytečně zanedbávané platformě.

Důvodem úplného či postupného zániku všech trekových her na PDA byla v zásadě jedna jediná věc – licence. Paramount si až neuvěřitelně pečlivě hlídal nelegální používání všech svých registrovaných známek, a tak autorům her nezbývalo nic jiného, než hru úplně stáhnout z „pultu“, nebo ji alespoň adekvátně upravit. A onou úpravou v tomto případě myslíme přejmenování všech typických signifikantních trekových termínů a jmen na přijatelná adekvátní synonyma či přesmyčky. Namísto Warpem tak ve hře cestujeme Hyper rychlostmi, nebo náhražkou za Klingony a Romulany mažeme z oblak Krutony a Zingery. Pokud ovšem dovolíte, já se budu raději držet obecně známé a zavedené terminologie.

Vše začíná poměrně standardně – výběrem obtížnosti a délky hry. Úkolem je ve stanoveném časovém úseku zlikvidovat všechny nepřátele v kvadrantu (mapa 8x8 sektorů). Zní to možná prostince, ale věřte, že to vlastně bohatě stačí. Na základě vámi vybrané obtížnosti se pak můžete těšit nejen na nejrůznější náročnost ale i míru radovánek. Zatímco tak jako úplný zelenáč pouze skáčete po sektorech (mapa 10x10 polí) a lehce likvidujete nehybně stojící Klingony, se vzrůstající obtížností narazíte i na maskovacím zařízením vybavené Romulany, kteří jsou už o poznání úskočnější.

Jak tedy můžete vidět, ačkoliv vaše loďka vypadá spíše jako Katčin Voyager, hra se má odehrávat a také funguje podle pravidel z TOSky. V tom mi dává hra zapravdu i občasně se objevujícím hlášením pro pana Sulu. A tak si skáčete ze sektoru do sektoru, bojujete, nastavujete štíty, doplňujete zásoby na hvězdných základnách, likvidujete vetřelce na palubě, pokládáte miny, transportujete výsadky atd. Veškeré lodní systémy jsou nepřetržitě pod vaší kontrolou. Můžete tedy přenechat práci s obrannými prostředky klidně na počítači, nebo třeba přímo aktivně nastavovat příděly energie podle částí lodě. Totéž platí o střelbě, skenování a dalších věcech. V tomto ohledu je přizpůsobivost hry velmi milá. Ať už dáváte přednost piplání a zkoumání nebo spíše akčnějšímu pojetí, vždycky si můžete najít to své.

Co říci závěrem? Star Command je jednoduše skvělá hra. Ve své kategorii nemá srovnatelného konkurenta napříč všemi herními platformami. Titul je to variabilní, s dostatečnou trvanlivostí i solidní porcí unikátních nápadů. Jak je na tom v porovnání s Trekem? Těžko říci, už celkem pochybuji o tom, že by se mi v dohledné době podařilo hru zprovoznit, ale už na základě této zkušenosti, screenshotů, popisku hry a několika prověřených auditorií bych se odvážil vsadit na Star Command. Přeji příjemné ťukání…