Pojďme společně jásat, neboť tu před sebou máme (pravda, už nějakou dobu) první startrekovou hru, která čerpá látku z posledního televizního seriálu, který nese ořezaný název Enterprise. HURÁ! Konkrétně se jedná o známý koncept Asteroids, čemuž odpovídá i název hry. Hurá. Autorem tohoto díla je člověk (zatím si to mohu dovolit napsat, aniž bych musel pátrat v mezigalaktickém rejstříku osob, zda se náhodou nejedná o mimozemšťana) jménem Tod Lackey. No a co si budeme povídat, není to poprvé, co autor (v tomto případě Tod) vzal původní nestartrekový koncept – tím mám na mysli ukázkovou hru Asteroids Marka Overmarse, tvůrce jednoduchého programu Game Maker, v němž je nejen tato hra vytvořena - a narouboval na něj startrekovou kulisu. Nebudu chodit kolem horké kaše, ani to tu zbytečně rozpitvávat, na rozdíl od Hazard Teamu měl Tod aspoň tu slušnost, že Markovo jméno ve hře nechal. V čase, který zbývá do vypuštění slíbené veřejné demoverze Star Trek: Revolution, si to každý jistě přebere po svém.

Teď už se ale budeme věnovat dnes recenzované hře, tudíž Enterprise: Asteroids. Pokud už máte plné zuby oposlouchané startrekové fanfáry, jistě vás hned v hlavním menu potěší midi verze silně nestartrekové znělky Enterprise. Nevím jak vám, ale mně se líbí, a proto jsem si ji v menu a při čtení doprovodné dokumentace poslechl hned několikrát. Sice to nebyl úmysl a nápěv to je poměrně krátký, ale nebudeme šťourat tygra klackem do oka, to se prostě nedělá. Kdo se už stačil rozhlédnout po hlavním menu, případně nastudovat ovládání v dokumentaci, může vesele upadnout na mezerník a vyrazit do boje. Naskytne se vám pohled, který vás šokovat nemůže, leda byste poslední měsíce strávili na Marsu a čistili tam NASA její vozítko. Na bojiště, které se skládá povětšinou z vás a několika větších či menších asteroidů, se díváte seshora z pozice ptáka sedícího na elektrických drátech. Protože jsme v seriálu Enterprise, musíme samozřejmě ovládat stejnojmenné plavidlo s označením NX-01. Vaším úkolem je rozbíjet nebezpečné a nevyzpytatelné asteroidy na čím dál menší kousíčky, až se rozptýlí v prach. Asteroidy si samozřejmě poletují, jak se jim zachce, když na jedné straně obrazovky zmizí, objeví se v zápětí na straně druhé. Svoji kocábku ovládáte standardně kurzorovými klávesami, ale pozor – s tou výjimkou, že šipka dolů vás nezbrzdí, ale zcela nesportovně přenese warpem na jiné místo obrazovky. Na jednu stranu poměrně dobrý nápad, protože takovouto funkci můžete využívat ve stavu nejvyšší nouze a pohotovosti, má však bohužel i svá negativa. Loď se totiž přenese na náhodně zvolené místo, tudíž ztratíte přehled, kde to vlastně najednou jste. Chraň bůh, abyste šipku dolů na chvíli přidrželi, to se strhne taková mela, že se budete modlit, abyste to při prvním přeskoku nenapasovali do nějakého šutru, což je nevýhoda číslo dvě. Jistě byste byli zklamaní, kdybyste za své úhlavní nepřátele měli jen hromadu vesmírného smetí. Naštěstí se po vesmíru potulují i jiné objekty. Kupříkladu taková zelená, bonusová hvězda, která vám přidá jeden život navíc. Sice to už na první pohled není nepřítel, ale je to od ní podle mého vážně moc milé. Ostatní ne zrovna přírodně vypadající předměty už tak laskavé nejsou. Brousí si na vás totiž zuby jak přihlouplí Klingoni, kteří pálí o sto šest, aniž by se vás snažili zaměřit, tak rovněž vychytralí Romulané, kteří si na rozdíl od svých známých nezapomněli do lodí namontovat zaměřovací zařízení. No a neméně nebezpeční jsou Sulibané, jejichž malé loďky udělají vzuuum přes celou obrazovku, a pokud čirou náhodou budete stát na jednom místě jako tvrdé E, nemilosrdně vás smetou z oblohy. Je-li hra postavena na kvalitním základu, což je splněno, nedá se toho na ní zase tolik zkazit. Snad jen odporné a vyloženě hnusné grafické provedení by nás mohlo od hraní odradit. To se naštěstí nekoná, tudíž si můžeme odškrtnout pěkně vypadající plavidla, kameny, torpéda či občas se měnící pozadí. Zvuková stránka je klasická, takže odpálení torpéda poznáte nejen podle toho, že vám na obrazovce přibude barevná tečka, nepřátelské lodě po výbuchu explodují, prostě standard.

A máme tu poslední odstavec a s ním pokus o vynesení verdiktu. Enterprise: Asteroids je Todovou druhou hrou. Na první z nich – Star Trek: Tour of Duty – se podíváme co nevidět. Už teď vidím, že se jedná o další akční vesmírnou střílečku, takže se máme na co těšit. Aha, ten verdikt. Pokud si to chcete rozdat proti někomu hloupějšímu a získat tak na sebedůvěře, můžete si Asteroids pro zábavu určitě zahrát. Chvíli vás udrží, ale nic netrvá věčně. Pokud chcete hrát startrekové Asteroids, bylo by přece jenom lepší se po pár minutách vrátit k poslední verzi Star Trek: Asteroids od Hazard Teamu, kde si ve hře více hráčů můžete užít o fous více legrace.