Her, které čerpají námět z prostředí série Deep Space Nine, zrovna dvakrát moc není. Vlastně si vzpomínám pouze na adventurní Harbinger, který naprosto propadl, a necelý rok starý The Fallen, který byl i přes svoje vysoké kvality ve všech směrech nedoceněn. Nyní tedy přichází teprve třetí hra, která ve svém názvu obsahuje označení Deep Space Nine - Dominion Wars.

Dominion - uskupení světů podobné Federaci - vládne Gama kvadrantu již po více než dvě tisíciletí. Účast v tomto sdružení ovšem není v žádném případě dobrovolná. Vůdci Dominionu - Zakladatelé - si vynucují loajalitu a poslušnost díky svým geneticky upraveným vojákům, Jem'Hadarům. V okamžiku kdy se skrz bajorskou červí díru vydají první nic netušící kolonisté Federace osidlovat nový kvadrant, se Zakladatelé rozzuří a rozhodnou se, že si podrobí i Alfa kvadrant. Konflikt dosud nevídaných rozměrů se může naplno rozhořet.

Vy vstupujete do hry poté, co se Cardassiané po neúspěšném útoku na domovskou planetu Zakladatelů, přidají k Dominionu a stanou se jeho první kolonií v našem kvadrantu. Můžete si vybrat ze dvou stran: Buď budete bránit Alfa kvadrant za alianci Federace a Klingonů, nebo se ho naopak budete snažit za každou cenu dobít ve službách Dominion-cardassijského seskupení. Volba je na vás. Mohu vám ale říct, že v předposlední misi za Dominion jsem byl svými vítězstvími tak znechucen, že jsem měl chuť se vším praštit jenom proto, abych se nemusel zúčastnit finálního útoku na Zemi!

Dominion Wars je přesně tím, čím tvrdí, že je: "Žádné budování základen. Žádné shromažďování zdrojů. Jen čistá strategie a slavné bitvy!" Po poměrně dlouhém intru, které vám ukáže vrtkavost štěstěny při vesmírných bitvách, na vás vykoukne hlavní menu, ve kterém se příliš hrabat nemůžete, takže skočíte rovnou na výběr kampaně. Překvapilo mě, že si nemohu nastavit úroveň grafických detailů, i když v manuálu stojí, že to jde. Hra si zřejmě sama oťukne vaši konfiguraci a podle toho upraví nastavení. Po dalším filmovém úvodu před kampaní na vás čeká briefing, kde se dozvíte o posledním vývoji situace, ale především vám budou přiděleny hlavní a vedlejší úkoly pro nadcházející misi. Dokonce vám váš nadřízený (admirál William Ross za Federaci, gul Dukat a později Weyoun za Dominion) doporučí, které lodě se hodí pro tu kterou misi, a můžete vyrazit nakupovat.

Ze začátku toho s přidělenými kredity příliš nezmůžete a velký výběr zrovna také nemáte, takže koupíte, na co vám stačí peníze, a tradá do boje! A co že si to všechno můžete koupit? V první řadě samozřejmě potřebujete loď. Na výběr máte přes dvě desítky lodí rozdělených do pěti tříd (čím vyšší třída, tím lepší loď). Výběr sahá od "lodiček" tříd Sabre, B'Rel, Hideki a Jem'Hadar Attack Ship až po obrovská plavidla Galaxy, Negh'Var, Hutet a Jem'Hadar Super Carrier. Později si budete moci vybrat například i experimentální federální Achilles nebo útočnou loď Breenů (poté, co se přidají k Dominionu). Lodě se od sebe liší velikostí posádky, impulzní rychlostí, silou štítů a zbraní.

Každá loď potřebuje svého velitele a vy máte na výběr téměř šest desítek adeptů od poručíků třídy jedna až po admirály z nejvyšší páté třídy, kteří se navzájem odlišují svými velitelskými a taktickými dovednostmi a zkušeností. Mezi nimi se vyskytují taková známá a zvučná jména jako Worf, Benjamin Sisko, William Ross, Gowron, gul Dukat, Weyoun a další. Bavilo mě sledovat, jak se z mojí oblíbené Jadzie Dax druhé třídy postupem času stává jeden z nejlepších admirálů Federace, to bylo vážně skvělé. Po boji jsou nejlepší velitelé odměněni různými vyznamenáními (klingonský zbraňový odborník, cardassijský bezpečnostní odborník, jem'hadarský vědecký specialista, federální hvězda za velení apod.). Navíc jim samozřejmě rostou zkušenosti především podle toho, kolik lodí zničili a také kolik jich zajali.

Ve válce samozřejmě nespí ani početná skupina vědců na obou stranách, takže se můžete těšit na neustále se rozrůstající nabídku speciálních zařízení, která buďto zlepšují schopnosti přepadových týmů transportovaných na nepřátelské lodě (například bat'lethy, vylepšené phaserové pušky nebo droga Ketracel White zvyšující agresivitu a celkovou výdrž jem'hadarských zabijáků) nebo vylepšují vlastnosti vašich lodí (superdisruptory, anti-hmotové bomby, metafázové štíty, vylepšený warp a spousta dalších). A pokud vám po takovémhle nákupu, který se ani náhodou nedá srovnávat s pátečními nákupy v supermarketech, zbudou ještě nějaké kredity, můžete je investovat do dalších bezpečnostních, velících a technických důstojníků. Vše tedy připraveno? Můžete vyrazit!

Čeká na vás celkem deset misí za každou z obou stran. Mise rozhodně netrpí stereotypem - musíte se nenápadně proplížit k senzorovému poli a vyřadit ho z provozu, budete zachraňovat Toma Rikera, kterého Cardassiané převáží na popravu, budete bránit konvoje převážející vojáky nebo na ně naopak útočit. Nebo budete zuby nehty bránit klingonský vysílač a doufat, že klingonská flotila to stihne dřív než Jem'Hadarské stíhače, a v momentě kdy vám počítač oznámí "Warp signature detected" a vy po prvním návalu radosti zjistíte, že ne Klingoni ale Jem'Hadarové dorazili dřív, dáte se téměř na modlení. Co takhle můj zážitek z jedné z misí?

Máte za úkol zničit unikající federální transportní lodě, které si krátí cestu mlhovinou. Plni elánu vrazíte plným warpem do husté mlhy a najednou zjistíte, že výkon motorů klesá na polovinu a vy se musíte plížit za najednou stejně rychlými loděmi. A jelikož jich je víc, nestíháte a teprve na poslední chvíli si všimnete jedné naprosto nenápadné a nikým nehlídané lodičky, která si to neochvějně míří k exit pointu. Pošlete na ni všechny své síly, ale transport už vylétá z mlhoviny a nabírá plný impulz, zatímco vy se stále plazíte na třičtvrtě impulzní rychlosti a kořist se vzdaluje a vzdaluje a je skoro u svého cíle. Ale v tom opouštíte mlhovinu, máte plný impulz a posléze i warp. Žhavíte gondoly do běla, měníte zaměření zbraní ze štítů na pohon a přikazujete útok zbraněmi dalekého dosahu. Loď už je tak blízko. Přepínáte na pohled z oběti a vidíte, jak se z warpu vynořují vaše plavidla a zahajují útok. Stihnou to, nebo ne? Jedno, druhé, třetí fotonové torpédo. Kořist ztrácí výkon a začíná se rozpadat. Nařizujete obklíčit a vychutnáváte si smrt těch, kteří vám chtěli zkazit vaši pověst. Jen pár set metrů od exit pointu. To se nedá vylíčit, to musíte zažít!

Ale hlavně, hlavně budete svádět nelítostné megalomanské bitvy, ve kterých se to hemží torpédy a phaserovými paprsky a příkaz "Evasive manouvre" je naprosto zbytečný. Po obrazovce se budou v pozdějších fázích hry pohybovat desítky lodí všech tříd a vy nebudete vědět, kam dřív skočit. Nevěřili byste, kolik paseky a po jak dlouhou dobu dokáže dělat jedna kocábka třídy Akira. Velikánský cardassijský Hutet má sice ohromnou ničivou sílu, ale co s tím, když se nedokáže rychle otočit a vy musíte se zatnutými zuby sledovat, jak na něj Akira útočí tu zleva, tam seshora a už je zase na druhé straně. Stejně tak vás dokáže rozčílit, když se tři vaše superkřižníky nemohou trefit do nicotného B'Relu, který před nimi drze kličkuje a ostřeluje je ze svých pidizbraniček! Podobné a ještě větší problémy vás ale většinou potkají pouze na nejvyšší obtížnost, kterou si v Dominion Wars můžete regulovat kdykoliv během boje. Když jsem hrál poprvé na nejnižší úroveň obtížnosti, byli nepřátelé takoví nemastní neslaní a nikterak pořádně se ani nechtěli bránit. Když jsem pak típal obrázky pro recenzi, nastavil jsem si omylem nejvyšší obtížnost, a než jsem stačil těch několik obrázků uložit, postarali se mi Jem'Hadarové s Cardassiany o mých šest plavidel třídy Galaxy víc než dobře. Vlastně mi zbyly jenom tři lodě a i ty se pomalu rozpadaly. Už se těším, až si zahraji celou hru na tuhle obtížnost. Některé mise jsou sice díky rozlehlosti vesmíru a daným cílům místy trošku nudné, ale však ona vám to hra bohatou měrou vynahradí.

Jak již bylo podrobně popsáno v preview k této hře, svoji flotilu ovládáte pomocí tzv. "command ringu", který se podle situace přepíná mezi "friendly" a "enemy" módem a nabízí vám tak příkazy, které se vám zrovna budou hodit. Ve "friendly" módu můžete přikázat úhybné manévry, určit loď, kterou budou vaši svěřenci hlídat, můžete přidělovat energii do předních nebo zadních štítů a ovládat způsob palby na nepřítele (jakmile má loď zbraně k dispozici, na váš povel, nebo počká na úplné nabití všech zbraní a vypálí hrozitánskou dávku energie - tzv. alfa úder). Při přepnutí na "enemy" mód určujete taktiku boje: kopírovat pohyby nepřátelské lodi, obklíčit ji, letět před nebo za ní, používat taktiku udeř a pryč a také můžete zaměřovat jednotlivé subsystémy cizího plavidla a to štíty, zbraně, pohon a transportéry. Můžete si kupříkladu vypnout fotonová torpéda, abyste nepřátelskou loď nepoškodili až příliš, zaměřit phasery emitor štítů, vyřadit ho z provozu a následně na palubu bezbranné lodi přenést výsadkový tým, který si poradí se zbylými obránci. Průběh boje, respektive počet zbývajících obránců a útočníků, vidíte nad právě obsazovanou lodí. Jakmile vyhrajete, je loď vaše. Přenesete na ni ještě několik techniků, aby nutné opravy probíhaly rychleji, ale hlavně musíte přenést několik důstojníků s velitelskými pravomocemi, aby se vaše loď neplazila pouze čtvrtinovým impulzem, ale byla schopná plného impulzu a warp rychlosti. Svoji flotilu si můžete klasicky rozdělit do několika skupin a provádět tak zajímavé strategické tahy. Kupříkladu můžete vzít tři z vašich maskovaných lodí a doplout s nimi až před nos nepřátelských plavidel. Pak zadáte plný impulz svým třem zbývajícím viditelným lodím a nařídíte útok na skupinu silných nepřátel. Téměř vidíte, jak posádka na nepřátelských plavidlech bouchá šampaňské a chystá oslavy na počest vítězství. Pak se pro změnu smějete vy, protože v momentě, kdy tři viditelné lodě zahájí útok z dálky, demaskujete zbývající plavidla, která vypálí ze všeho, co mají a nadělají na nepřátelských lodích strašlivou paseku. Posledními ovládacími prvky na obrazovce jsou dva druhy skenů. Jedněmi propátráváte své okolí, čímž můžete narazit na maskovaná plavidla, a těmi druhými pro změnu skenujete detailně nepřátelské lodě a planety. Bitevní pole můžete sledovat ze dvou pohledů: klasického strategického a pak detailního bitevního pohledu. Oba pohledy si můžete libovolně otáčet, přibližovat a oddalovat. Ovládání kamery je skutečně velmi dobře provedeno a hodně rychle si na něj zvyknete.

Grafice se nedá vytknout téměř nic. Zabojujete si v mnoha různobarevných mlhovinách, u bajorské červí díry, která se čas od času otevře, i kolem různých planet a měsíců. Jelikož si můžete pohled libovolně přibližovat, museli si dát autoři kupu práce s tím, aby vytvořili detailní modely všech lodí, což se jim dokonale povedlo a vy se tak můžete kochat pohledy na podle mě prozatím nejdetailnější lodě. Kapitolou samou pro sebe jsou zvuky a hudba. Obzvláště jedna melodie mě naprosto dostala. Škoda, že není uložena ve formátu MP3. Veškeré vaše akce komentuje příjemný ženský hlas počítače - je jiný pro Federaci i pro Dominion - a vy jste tak neustále v obraze.

Ve hře po místní síti nebo přes internet si to můžete rozdat až v osmi lidech v několika různých módech. Jmenovitě tu je klasický Deathmatch, Conquest (dobývání planet soupeřů), Domination, Find the Founder a Attack/Defend Starbase. Ke každému typu máte připraveno několik map od autorů. Rovněž potěší, že si všechno můžete nejdříve natrénovat "nanečisto" proti počítači v jakémsi Skirmishi. V multiplayeru vám navíc přibude několik dalších lodí, jako například romulanský D'Deridex, ferengský Nájezdník nebo třeba makistický Raider, jakož i pár kapitánů (Maquis Rebel a další).

Dominion Wars mě v žádném případě nezklamaly. Je to skvělá věc, která vám obzvláště na nejvyšší obtížnost jistě vydrží několik dní soustavné pařby. Obsahuje sice několik chybek (obzvláště poté, co si nahrajete dříve uloženou hru), ale ty postupně mizí s nově vydávanými opravnými patchi. I když u nás bude s jejím sháněním spousta problémů, každému akčně založenému hráči ji doporučuji, protože "Vítězství je život!".