Další z řady startrekových her, tentokráte strategie.

Strategie jako řemen pro opravdové šílence! Tak takhle nějak bych asi označil hru Star Trek: Birth of the Federation, protože pokud nepatříte mezi nadšence, kteří dokážou prosedět u počítače dlouhé hodiny, raději se ke krabici s tímto produktem vůbec ani nepřibližujte. Pokud však takoví jste, pak máte jedinečnou šanci, jak dokonale zabít čas. Navíc se vůbec nebudete muset obávat toho, že půjde o čas promarněný, neboť v samotném závěru si budete moci říci, že jste si podrobili poměrně velkou část vesmíru a svým konkurentům pořádně naplácali přes zadek. Samotný název je však do značné míry zavádějící, protože k žádnému takovému zrození nemusí ani v nejmenším dojít. Pakliže navíc holdujete nikdy nekončící televizní sérii a k tomu patřícím filmům, máte jedinečnou šanci na to, abyste změnili osudy mnoha civilizací, třebaže v sedě a s cigaretou v ruce. Jsou tací, kteří nemají rádi doomovky, protože jsou krvavé a násilnické. Ve strategiích chcípají rasy a národy po milionech, ale nikomu to nevadí. Je skvělé být občas bohem.

Princip celé hry je neuvěřitelně triviální a připomene třeba oblíbené strategie ala Civilizace nebo spíše Master of Orion, leč graficky odlišné... hovoříme tady samozřejmě o principu. Nejde totiž o nic jiného než o dotáhnutí vámi zvolené civilizace od bodu nula (bodem nula je však z našeho pohledu neuvěřitelně technicky vyspělá rasa, která nezačíná na malém ostrůvku a s jednou lodí, ale na své domovské planetě s flotilami mnoha lodí, těch vesmírných samozřejmě) do bodu, kdy se vám ti ostatní budou muset klanět a kdy veškeré jejich vynálezy a území přejdou do vaší správy.

To vše ale za předpokladu, že vaše choutky budou náležitě spojeny s dostatečně fungující mozkovnou, která se dokáže vyznat v desítkách ikonek, přihrádek, kolonek a příkazů, kterými je tato galaktická strategie obdařena. Zpočátku se totiž vše jeví značně nepřehledně a složitě. Hře chce však věnovat minimálně jeden tréninkový den k dobru, kdy neosidlujete natvrdo, ale jen tak, abyste prostě pronikli k jádru věci. Pak se spletitý systém stává poměrně jednoduchým a pochopitelným i pro blba, jako jsem já. Velmi inteligentní proto je, když se juknete do tutorialu, ale i ten vyžaduje maximální soustředění.

Pokud tedy znáte Star Trek (Víte, že se takhle, tj. řečeno pražským slengem, označují tlustí a nevzhlední lidé s příliš vysokým čelem?), určitě je vám jasné, s kým že to můžete ostatní pořádně zdeptat. Pokud si zvolíte Cardassiany, nepočítejte s tím, že vaším prvním strategickým tahem bude expanze. Cardassiané mají sice inteligentní armádu, ale hlavně nadání spíše k diplomacii. Pak je tu však všudypřítomné sdružení, říkající si Federace, které se může opírat leda tak o cosi, čemu s oblibou říkáváme respekt, který lze u ostatních probudit vyspělou technologií a diplomacií na slušné úrovni. Aliance Ferengů je určena pro ty, kteří chtějí pomocí úskočné diplomacie dosáhnout solidních dohod a úmluv, aby je pak díky rychlým lodím přesouvajícím se mezi planetkami a souhvězdími vesele porušovali. Zvolit si Klingony je rozhodnutí, které ocení každý, kdo se hned zpočátku topí v problémech. Civilizace je to ohromná, a navíc se hráč může opřít o výborně propracované vlastnosti v defensivě a těžce vyzbrojené lodě. No a pak tu jsou bezpohlavní Romulané, o jejichž síle a vyspělosti se mi zdá, že mohu říci, že je průměrná, ale díky chápavosti a vyspělému systému výzvědné služby se leccos získá dříve, než to konkurence vůbec uvede do provozu.

Star Trek není ani tak obchodní strategií, jako spíše klasickou imperiálně-kolonizační hrou, která v sobě zahrnuje téměř vše, co taková říše potřebuje k životu. Vše je podřízeno logice Star Treku. Celá hra je vedena přes poměrně komplikovaný systém menu a ikon, přesuny svých obchodních, výzkumných, diplomatických i vojenských misí můžete sledovat především díky neustále přicházejícím zprávám a infotextům, které vám dorazí vždy do příslušné kolonky. Mapa znázorňující váš postup či jasný neúspěch není sice nic převratného, ale v případě této gamesky to nijak zvlášť nevadí. Pro někoho by mohla být čtvercová mapa vesmíru s malinkatými raketkami a planetkami nechutným humusem, ale ono jde spíš jen o menší vizuální výpomoc. Pokud kvete obchod a na území vzdáleném několik světelných let od vaší základny se daří armádám, získáváte nejen kredit a respekt, ale především možnost posunout svoji civilizaci mnohem dál. Je to sice za cenu násilí, ale účel světí prostředky.

Ve svých laboratořích lze vyvinout všechno, co si jen správný fanoušek Star Treku může představit. Technologie a její vývoj ale nezačíná u pazourků, jsme, hergot, ve vesmíru, kde frčí všechno jinak, začněme třeba u základního zdroje energie, následuje vyspělejší systém, rozvoj plazmových děl, přemisťovače v prostoru apod. V úhledném menu s malým obrázkem si navolíte přesně to, co chcete vylepšit nebo objevit. Vše je však podřízeno systému akce - reakce. Pokud tedy někde a u něčeho přidáte, jinde se projeví úbytek. Musíte si hlídat nejen obchod a přesuny armád, ale zároveň na domácí půdě pracovat na rychlém vývoji technologií, zdokonalování své rasy a budovat si vyspělou a úskočnou diplomacii, která s poctivými úmysly dosáhne galaktického spojenectví, které je založeno na rovnoprávnosti všech (ovšem pod vaší taktovkou, je to stejné jako v seriálu, všichni si jsou rovni, ale do všeho se cpou ti zmetkové z rakety). Hra je naštěstí obdařena poměrně slušným způsobem nápovědy, kterou rozhodně nedoporučuji vypínat. To by bylo jen pro drsany a těch je u nás opravdu málo. Zrození Federace, hmmm... tak ono to vlastně odpovídá, záleží jen na tom, kdo ji ustaví a kdo z toho bude mít profit. Zde tak budete činit po celou dobu hraní ve snaze o úspěch (a ten může mít mnoho podob, např. je jím likvidace ostatních, podmanění si jednoho a využití jej proti druhému nebo jen stupidní přátelství na všech frontách). Toto hraní vám zabere, když počítáme od nuly až po kýžený výsledek dovedený k totální dokonalosti, zhruba dvacet dní po pracovní době. Příjemnou zábavu.

Celkové hodnocení - 7,5|10