Poznámka úvodem: Tato recenze pojednává z větší části o původní verzi FlashTrek: Assault. Novějšímu provedení je věnována až druhá část, v níž se dozvíte o základních rozdílech mezi oběma verzemi.

V menší flashové hře FlashTrek: Assault od Vexe Xianga dost možná z loňského roku je vaším úkolem ochránit svou hvězdnou základnu před hordami zuřivých protivníků několika nepřátelských ras, kteří se nezastaví před ničím.

Na samém začátku si musíte zvolit jeden ze dvou stupňů obtížnosti a zde hned narazíte na první kámen úrazu. Pokud si zvolíte snadnou hru, po několika úrovních zjistíte, že hra je až příliš snadná. Jestliže se naopak rozhodnete pro hru těžkou, již ve druhém levelu budete hořce zklamáni faktem, že na tuto obtížnost je hra naprosto nehratelná. To je poměrně smutné zjištění, protože v Assaultu prostě zlatá střední cesta chybí a to značně. Kromě ostré hranice mezi slušnou zábavou a nepřijatelnou frustrací se obě úrovně obtížnosti liší tím, co všechno dostanete, respektive nedostanete, do začátku. Na nízkou úroveň můžete zadarmo počítat s rudnou rafinerií, obrannými phaserovými platformami a také 5,000 „kredity“, za které si můžete dokupovat nová vylepšení. Nicméně, vezměme to pěkně popořádku.

Vaše hvězdná základna se nachází při pravém okraji obrazovky a útočící nepřátelé se na vás valí zleva. Po obrazovce je rozmístěno i několik základních ukazatelů, z nichž vyčtete, jakou mají štíty stanice sílu, kolik výstřelů ještě můžete vypálit z phaseru, než ho budete muset dobít, kolik máte kreditů na účtě i poměrně vítaný ukazatel toho, kolik nepřátel se na vás v dané úrovni ještě vyvalí. Vaše základna nestojí na bitevním poli osamocena, ale doplňuje ji dvojice loděnic, v nichž se za úplatu vyrábějí plavidla tříd Akira, Sovereign a Prometheus. Samotná hvězdná základna vyrábí obranné miny, phaserové platformy, runabouty a lodě třídy Intrepid. Možnost postavit si za utržené peníze hvězdnou loď, kterou následně využijete v boji, je chvályhodná, ale mírně zamrzí, že lodě se po svém dokončení rozmisťují náhodně, tudíž se může kupříkladu stát, že v horní části bitevního pole po sobě budou jednotlivá plavidla šlapat, zatímco v dolní části budou obranná postavení zet prázdnotou. Každá loď střílí v pravidelném časovém rozestupu z torpédometu po jednom torpédu, které není naváděné a letí přímo rovně za nosem. Více méně to stačí, pouze se možná pousmějete nad tím, že lodě pálí ostošest i poté, co úroveň skončí a vy si v poklidu nakupujete nové technologie. Něco takového by mohlo být ošetřené. Kromě torpéd jsou všechna plavidla vybavena phaserovým paprskem, jenž se zaměřuje na nejbližšího nepřítele, a pokud jsem si dobře všiml, tak se liší podle toho, jaký paprsek jste si nechali namontovat na hvězdnou základnu. Dlužno ještě dodat, že kadence, s jakou lodě střílejí z torpédometů a phaserů, se liší s každou třídou. Aby toho nebylo málo, můžete u každé z vašich vesmírných lodí počítat s nějakou tou speciální zbraní. Sovereign vysílá mohutnou subprostorovou vlnu, která při kontaktu ničí nepřátele. Akira vytvoří na náhodném místě v levé části bojiště mlhovinu, jež se taktéž dokáže postarat o jakéhokoliv protivníka. Prometheus by nemohl být Prometheem bez svého multivektorového útoku, při němž vypálí phaserem do všech lodí na bitevním poli. Intrepid zase dokáže svým vlečným paprskem zastavit na místě všechna nepřátelská plavidla v dosahu a konečně runabout umí pomocí své speciální zbraně zpomalit každé plavidlo, které se momentálně na bojišti nachází. A zatímco střelba torpéd a palba z phaserů se děje automaticky a vy ji nemůžete nijak ovlivnit, použití speciálních zbraní je pouze na vás samotných, přičemž kamenem úrazu je pochopitelně ono zmiňované nahodilé rozmisťování lodí. Když se vám totiž několik Sovereignů naplácá jeden přes druhého, tak můžete používat speciální zbraň pouze u horního z nich, což je docela smůla. Tím bychom měli vyřešené lodě a teď se podíváme na další technologie, které si můžete zakoupit přímo v boji. Tou užitečnější z nich je phaserová platforma, která se taktéž rozmisťuje nahodile po bojišti a v pravidelných intervalech střílí po prolétávajících nepřátelích. O něco méně využitelná, rozumějte v podstatě zbytečná, je obranná mina, která buď vybuchuje samovolně při kontaktu s nepřítelem nebo při použití speciální funkce vybuchne na váš rozkaz a nadělá větší škodu všem protivníkům v blízkosti. Ovšem za takovou cenu je lepší investovat do něčeho použitelnějšího. Poslední možností, do čeho vložit vydělané kredity, je dobití poškozených štítů na hvězdné základně.

Základem vašeho snažení však pochopitelně je manuální střelba z phaseru na hvězdné základně, s níž ničíte nalétávající nepřátele. Postupem času nabude na významu to, že k dispozici máte několik různých typů phaserů – od základního typu X, přes plazmové a pulzní až po takzvaná „kopí“. Phasery se od sebe navzájem liší počtem výstřelů na jedno nabití, rozsahem způsobovaného poškození a rychlostí dobíjení. Sami se už musíte rozhodnout, jestli raději budete pálit jako blázni a způsobovat pouze drobná poškození, nebo zda budete střílet s rozmyslem a větším efektem. Důležité je, že phaser dosáhne až na samou hranici bitevního pole, takže si můžete nepřátele vychutnávat hned od okamžiku, kdy se objeví na obrazovce. Trošku je škoda, že phaser nemůžete vystřílet do prázdna, abyste si ho mohli dobít, než se objeví nová vlna nepřátel. Tu tvoří několik různých druhů plavidel. Máme tu prťavé klingonské Dravce v pomalejší a rychlejší variantě, lehký křižník K’Tinga, bitevní křižník Vor’Cha i bitevní loď Negh’Var. Romulané jsou pochopitelně zastoupeni těžkým křižníkem D’Deridex. Dále na nás číhají Jem’Hadarové se svým Destroyerem, Cardassiané s Galorem a Keldonem a nemohou chybět ani Borgové a jejich Krychle. Rozhodující je, že nepřátelé jsou naprosto pasivní až do chvíle, než dorazí na dostřel k vaší hvězdné základně, kterou okamžitě začnou bombardovat, a pokud je včas nezničíte, rozstřílejí vám ji na cucky a vy budete muset začít znovu od začátku. Pokud však v daném levelu zničíte všechny předem stanovené nepřátele, dostanete se na nákupní obrazovku, kde si můžete nakupovat nová vylepšení a instalovat různé technologie. Ať už to je lepší phaser pro vaši základnu, lepší torpéda pro vaše lodě, obranná pole k instalacím, loděnice, rudná rafinerie, posilovač štítu, torpédové věže, výkonnější energetické phaserové jádro či silnější generátor štítů. Ke všem z nich se postupně dostaneme. Různé verze phaserů jsme již probrali výše a teď už mi stačí pouze poukázat na menší chybičku, kvůli které se pulzní phaser nehlásí správně v horním stavovém řádku nad bojištěm a místo něho tam pokaždé zůstane předchozí volba – chybka drobná, ale opravdu zbytečná. Taktéž k torpédům, která se dělí na fotonová, mikrotorpéda, kvantová a transfázová, musím poznamenat, že se mi je ani jednou nepodařilo koupit, natožpak jimi své lodě vybavit. Nebo alespoň nijak viditelně, což znamená, že se pokus o jejich nákup neprojevil na mém finančním zůstatku, ani jsem jejich přítomnost nijak nepostřehl přímo ve hře, ať už po stránce grafické či výkonnostní. Takže těžko říct, co vlastně s nimi. Na obranná phaserová pole kolem loděnic a vaší základny už tu také přišla řeč a podle mě je právě jejich nepřítomnost na těžkou obtížnost hlavní příčinou toho, proč je hra při tomto nastavení nehratelná. Dost dobře nechápu, k čemu slouží možnost znovuvybudovat zničené loděnice, když po jejich zničení hra okamžitě končí. Velmi důležitým prvkem by mohla být rudná rafinerie, jejíž přítomnost vám po zničení nepřátelské lodě zaručí vyšší bodové ohodnocení. Záměrně říkám mohla, protože na nižší obtížnost ji už máte a na vyšší si na ni zase nestihnete vydělat, takže tam vlastně jenom je a nám nezbývá, než nad tím nechápavě zakroutit hlavou. Užitečným zařízením je posilovač štítů, jenž roztáhne energetický štít i na obě loděnice. S dalším nepochopením se u mě setkalo vylepšení torpédových věží, díky němuž se údajně zdvojnásobuje počet torpéd, která jsou nabita v jediném okamžiku. Tohoto fenoménu jsem si opět nestačil při hře všimnout z toho prostého důvodu, že se mi zmiňované vylepšení nepodařilo zakoupit. Nesmíme však polevit a přejděme hned k další podivnosti s názvem výkonnější energetické phaserové jádro. To sice skutečně zkracuje dobu potřebnou pro dobití phaserů na polovinu, jenže vtip spočívá v tom, že ho můžete zakoupit pouze v tom případě, že na účtě NEMÁTE víc kreditů, než kolik stojí. Ano, abyste ho koupili, musíte jít do minusu, neuvěřitelné. No a nakonec nám zbyl výkonnější generátor štítů kolem hvězdné základny, který je na rozdíl od mnoha předchozích případů skutečně funkční, a pokud nemáte dostatečně rychlou ruku nebo jste špatně zvolili phaser, může vás zachránit od pohromy. Teoretickou výhodou je to, že jeho výkon můžete zvyšovat do aleluja, ačkoliv po několika úrovních to už nebude zapotřebí. Což ostatně platí nejen pro generátor štítů, protože když pominete vcelku zbytečnou vyšší obtížnost a zůstanete u té druhé, hratelné, po deseti levelech zjistíte, že jste na tom už tak dobře, že si můžete dovolit přestat střílet z phaserů a pouze občas použít nějakou tu speciální zbraň vašich lodí. Pokud u Assaultu vytrváte několik desítek levelů, budete v pozdních fázích hry pouze odklikávat další úrovně a poté – nejdříve s napětím a se zájmem, posléze se znuděním – sledovat, jak se o vaši obrannou hráz našlapanou loděmi tříští jedna borgská Krychle za druhou. Smutnou perličkou, na níž nesmím zapomenout, je fakt, že veškerá vylepšení, která lze skutečně koupit, můžete v poklidu donekonečna nakupovat opakovaným klikáním na prázdná nebo zašedlá nákupní políčka.

Grafika v Assaultu je sice nemnohá, nicméně pěkná. Na modelech lodí a několika stanic toho zase není možné tolik zkazit. Přidejte k tomu několik efektů, ať už střelbu nebo explozi, a ve spojení s okolo roztroušenými obrázky máte dokonalou představu, co vás čeká a nemine. Ještě lepší představu si uděláte o hudbě, protože v celé hře není jediný zvukový efekt, natožpak hudební stopa.

Osobně jsem u Assaultu vydržel kamsi nad padesátou úroveň a nahrabal si vysoko přes milion kreditů, ale přesto žádný oficiální konec zápolení nepotkal. Takže pokud nemáte co dělat a chcete si jen tak zastřílet na nepřátele a zjistit, jak dobří jste velitelé a stratégové, zkuste si FlashTrek: Assault na pár desítek minut zahrát, protože za to konečně nic nedáte. Množství zcela zbytečných chyb a po určité době třeskutá nuda vás u něho stejně moc dlouho neudrží.

V novější verzi provedl Vex řadu různých změn, i když nemůžeme říct, že ve všech případech k lepšímu. Odkud to jenom vezmeme? No, zřejmě popořadě. Výrazného přepracovaní se dostalo oběma stupňům obtížnosti, takže snadná obtížnost je o něco těžší a těžká naopak o něco snazší. Možná si myslíte, že se mi tím autor konečně zavděčil, ale nestalo se tak. Mám pocit, že tentokrát to přehnal zase na druhou stranu, takže mezi oběma stupni není tak velký rozdíl a i podle reakcí na internetu se budete do vyšších úrovní prokousávat jen těžko přetěžko. Svůj díl viny na tom z mého pohledu nesou předělané phasery, které jsou sice navenek stále stejné, ale při bližším zkoumání jsem mezi nimi na rozdíl od předchozí verze neodhalil téměř žádný rozdíl. Tím chci říct, že i původně velmi silná „kopí“ jsou nyní směšně slabá a na jednu K’Tingu budete muset vypálit i několik zásobníků. Něco takového je však v situaci, kdy se po bojišti prohání dvacet lodí tohoto typu, víc než nereálné. Phaserů se navíc týká nová a nepochopitelná chyba, díky níž můžete vybavovat svou hvězdnou základnu různými phasery, aniž byste si je zakoupili. To raději ponechám bez komentáře stejně tak jako skutečnost, že se při střílení paprsků můžete dostat do minusu. Kvůli obecně vyšší obtížnosti navíc nepotkáte spoustu lodí, které si na nás autor přichystal, což je taktéž škoda. U obranných phaserových platforem došlo k opravě chybky, které jsem si v předchozí verzi všiml, ale nepřikládal jí žádný význam. Phaserové paprsky totiž konečně létají přímo z obranných platforem, zatímco dříve přilétávaly odkudsi seshora. Z nákupní obrazovky zmizelo vše, co se týká torpéd, což poukazuje na fakt, že autor se s nimi nechtěl zatěžovat a nesnažil se o jejich zprovoznění. U položky týkající se generátoru štítu na nákupní obrazovce se objevilo podivné číslo, které vás informuje o tom, na jaké úrovni se štíty vaší základny momentálně nacházejí. Kromě toho, že je to údaj poměrně zbytečný, tam navíc působí jako pěst na oko, tudíž ne příliš vítaně. Autorovi se nezadařilo opravit ani to, že jednotlivé položky lze kupovat stále dokola. Nechápu, jak tohle mohlo úspěšně projít nějakým testováním. Příležitostně se za pozitivum nechá označit to, že zničení loděnice už neznamená automatický konec hry, takže možnost jejího opětovného nákupu by konečně mohla dávat smysl. Kupodivu jsem si však všiml, že když mi nepřátelé zničí loděnici, objeví se mi v dalším levelu nová, takže proč za ni utrácet, že? Občas se navíc ve stejné situaci celá hra rozpadne a začne blikat jako blázen, takže dál už bych se v tom raději nešťoural. Jestli to dobře chápu, tak největší vinu na větší velikosti nového Assaultu má zvukový a hudební doprovod. Proto pokud jste u první verze trpěli poslechem vašich oblíbených písniček, v nové verzi si budete moci plně vychutnat jednu hudební stopu a hrstku už dopředu odhadnutelných zvukových efektů. Při procházení oficiálních stránek FlashTreku jsem si ještě všiml odkazu na malou vychytávku. V hlavním menu stačí několikrát stisknout klávesu Tab, s jejíž pomocí snadno odhalíte malé neviditelné tlačítko dole uprostřed obrazovky. Po jeho stisknutí se spustí nová hra, kterou zahájíte s vydatnou finanční injekcí na účtě. Bohužel, v nové verzi poskočíte rovnou do desátého levelu, kde dostanete pochopitelně během několika vteřin na zadek. To už je lepší zkusit to samé v původní verzi, kde začnete se stejnými penězi pěkně od první úrovně.

Ze všeho výše uvedeného je nad slunce jasné, že nová verze toho příliš nevyřešila, a podle mě neuděláte chybu, když zůstanete u té původní, protože tam se v případě nízké úrovně obtížnosti tolik nenavztekáte a alespoň chvíli se pobavíte. Assault může každopádně dobře posloužit jako varovný příklad toho, proč se nemá vydávat nedodělaná a řádně neotestovaná hra.

Martin Kovář,
Star Trek Games.CZ
Přidáno: 6.12.2005