Brady: Co si myslíte o Star Trek: The Next Generation – A Final Unity?
Michael Dorn: Jako vášnivý hráč počítačových her musím říct, že „A Final Unity“ patří po stránce grafického ztvárnění a celkové hratelnosti k absolutní špičce. A protože se na vývoji hry podíleli všichni herci z televizního seriálu, myslím si, že pro fanoušky bude tento zážitek o to víc vzrušující.
Brady: Čím jste ke hře přispěl?
Michael: Pro původní zvukový doprovod, který je nedílnou součástí této hry, jsem poskytl hlas poručíka Worfa. K samotnému namluvení došlo až po skončení seriálu. Práce na dabingu je obtížná. V této hře má Worf hodně dialogů, a tak chvíli trvalo namluvit každou větu tak, aby byla perfektní. Pokaždé když jsem při namlouvání textu narazil na něco, co podle mě tuto postavu nevystihovalo správně, provedli jsme menší změnu. Worf při mluvení nepoužívá zkrácené tvary. Neuslyšíte ho říkat „doesn’t“ nebo „isn’t“. Místo toho používá „does not“ nebo „is not“, takže když jsem namlouval jeho dialogy pro hru, udělal jsem přitom několik změn, abych toto drobné nedopatření napravil. Celkově vzato však musím říct, že autoři této hry přistoupili k mé postavě zodpovědně.
Brady: Jaký je to pocit, když vaši hereckou roli někdo promění v postavu v počítačové hře, v akční figurku nebo jednoduše v jakýkoliv jiný výrobek týkající se Star Treku?
Michael: Když jsem vyrůstal, měl jsem figurku ze série G.I. Joe, a teď když vidím svoji postavu jako akční figurku nebo dokonce v počítačové hře, je to zvláštní pocit. Protože Worf bez make-upu moc jako Michael Dorn nevypadá, je snažší si od těchto výtvorů udržet odstup, ale i tak je to nezvyklé, lichotivé i podivné zároveň.
Brady: Bude se hra televiznímu seriálu hodně podobat?
Michael: Protože se producenti počítačové hry nemuseli vyrovnat s tím, že musí celý příběh uzavřít během 42 minut, a nemuseli si dělat starosti kvůli nákladům na přidání dalších speciálních efektů, tak si myslím, že hra je spletitější než běžná epizoda. Důležité je, že jde o interaktivní dílo. Hra je nicméně věrná seriálu co do zvukových efektů, barevného provedení prostředí i chování jednotlivých postav.
Brady: Hrajete vy sám počítačové hry?
Michael: Ano. Jelikož v soukromí pilotuji, patří k mým oblíbeným hrám letecké simulátory. Mám skoro všechny letecké simulátory, které jsou dnes na trhu. K mým nejoblíbenějším patří U.S. Navy Fighters od Electronic Arts a Falcon 3.0 od Spectrum Holobyte.
Brady: Co máte za počítačovou sestavu?
Michael: Compaq 486 – 33, s CD-ROM mechanikou a zvukovou kartou Sound Blaster 16.
Brady: Když jste teď pracoval na startrekové počítačové hře, měl byste zájem propůjčit své herecké nadání i jiným počítačovým hrám mimo Star Trek?
Michael: Jistě, ale záleží hlavně na projektu. Vždy se zajímám o kvalitu každého projektu, na kterém pracuji. Nikdy nepřijímám nějakou práci jen kvůli penězům. Chci se zabývat pouze těmi nabídkami, které se mi líbí, jsou zajímavé a nejsou laciné ani podřadné.
Brady: Jak byste řekl, že se za ta léta poručík Worf vyvinul?
Michael: Na začátku byl velmi samolibý ohledně toho, kým je on a kým jsou Klingoni. Postupem času se u něho vyvinulo uznání pro každou formu života a už na věci nepohlíží tak černobíle. Myslím, že se z této postavy stal vyzrálejší důstojník. Když seriál začínal, tak bych neřekl, že byl materiálem na kapitána, ale teď už podle mě je.
Brady: Kam se podle vás budou jednotlivé postavy ubírat v budoucích filmech?
Michael: Nad tím co se stane s mojí postavou, nemám absolutně žádnou kontrolu. Vše záleží na producentech a autorech. Kdybych do toho mohl mluvit, tak bych objasnil tajemství obklopující Worfa a jeho otce. Nevíme, jestli jeho otec stále žije nebo už je mrtev, a obecně toho o jeho rodičích nevíme mnoho.
Brady: Můžete vysvětlit proces nanášení make-upu, při kterém se z vás stane Klingon?
Michael: Ze začátku trvalo každé ráno nanášení make-upu zhruba tři hodiny. Umělečtí maskéři však postupem času dokázali tento proces stlačit pod jednu hodinu. Pro potřeby filmu je make-up složitější, takže jeho nanesení trvá přinejmenším dvě hodiny. Prostě tam jen tak sedím a čtu si noviny. Než je celé přečtu a vyluštím křížovku, make-up je hotov. Mohu se od tohoto procesu zcela oprostit, a tak jsem z toho každodenního dlouhého vysedávání zatím nezešílel. Vzpomínám si, jak jsem si jednou zapomněl vzít noviny a pak jsem si myslel, že se z toho sezení a sledování maskérů snad zblázním. Není to nic zábavného.
Během dne, když mám na sobě make-up, tak mě to svědí a je mi v něm teplo, ale ze všeho nejhorší jsou falešné zuby. Ty vážně bolí.
Brady: Když se ohlédnete za posledními sedmi lety natáčení, máte nějakou oblíbenou epizodu?
Michael: Mám dvě oblíbené. První je epizoda #195, nazvaná “Polní soud”, a druhou epizoda #164, nazvaná “Potomek“. Kdykoliv mám možnost, tak se dívám na opakování seriálu, obzvláště pokud zrovna dávají epizodu, jejíž natáčení jsem si mimořádně užíval.
Brady: Co si myslíte o ukončení televizního seriálu?
Michael: Mám z toho smíšené pocity. Chybí mi spolupráce s přáteli a zábava, kterou jsme si u toho užili. Práce na tomto seriálu představovala ty nejlepší chvíle, které jsem kdy při natáčení zažil. Jsem zklamán z toho, že zrušili seriál právě v té době, protože jsem cítil, že v sedmé sezóně jsme se dostávali do tempa a že jednotlivé epizody byly stále lepší a lepší. Někteří lidé říkají, že seriál si prožil svoje a že bylo na čase skončit, ale s tím nesouhlasím. Zároveň jsem však rád, že se mohu posunout dál a vyzkoušet si nové role, které opět prověří mé herecké schopnosti. Po celých sedm let natáčení Star Trek: Nové generace jsem jako herec cítil výzvu a moje role mě nepřestala přitahovat.
Brady: Máte v úmyslu zapojit se nějakým způsobem, ať už v pozadí nebo před kamerou, do prací na Star Trek: Stanice Deep Space Nine nebo Star Trek: Vesmírná loď Voyager?
Michael: Ne. Momentálně ne.
Brady: Jak změnila Star Trek: Nová generace váš život?
Michael: Udělala ze mě silného herce. Také jsem se naučil, že svou práci musíte milovat a že peníze nejsou všechno. Samozřejmě, peníze jsou fajn, ale v životě jde o víc a toho jsem si při dlouholeté práci na seriálu naučil cenit.
Brady: Co si myslíte o fanatických fanoušcích seriálu?
Michael: S žádným fanouškem seriálu jsem nikdy neměl špatnou zkušenost. Někteří lidé přistupují k seriálu jako fanatici, ale jsou neškodní. Je to jenom legrace. Vždy když přijdu na nějaké setkání, tak se lidí, kteří jsou oblečení jako Klingoni, ptám, proč si něco takového dělají. Tím chci říct, že mně za oblékání se do kostýmů a nošení make-upu platili. Byla to má práce. Kdysi dávno jsem se o tom bavil s psycholožkou a ta říkala, že to má cosi společného s pocitem uspokojení z toho, že se člověk může převléknout do kostýmu a stát se na krátkou chvíli někým úplně jiným. Když na sobě máte kompletní make-up Klingona, tak nikdo neví, kým skutečně jste. Je to právě ta fantazie, kterou někteří fanoušci rádi prožívají naplno. Jako herec jsem se vždy snažil odvádět co nejlepší výkon, ale tlak nabídnout fanouškům každý týden nový výborný příběh spočíval na producentech a autorech.
Brady: Jak vypadal typický pracovní rozvrh při natáčení seriálu?
Michael: Když se natáčela Star Trek: Nová generace, pracoval jsem zhruba osmnáct hodin denně. Do práce jsem chodil o půl šesté ráno a domů jsem se vracel mezi půl desátou a desátou večer. Abychom dokončili každou epizodu včas, tak jsme obvykle pracovali šest dní v týdnu.
Brady: Co děláte mezi natáčením Star Trek: Generace a nového startrekového filmu?
Michael: Natočil jsem epizodu „Cesta domů“ ze seriálu Krajní meze. Také jsem natočil televizní film „Amanda and the Alien“ a film „Timemaster“, který bude do kin uveden v srpnu 1995. Nedávno jsem také hostoval v několika televizních seriálech a sitcomech. Rád pracuji pro televizi, ale pokud bych se měl vrátit k natáčení nějakého dlouhodobého seriálu, tak chci, aby šlo o něco opravdu dobrého. Nechci pracovat na seriálu jen proto, abych dělal na dalším seriálu. Také chci, aby se moje kariéra ubírala více směrem k hraným filmům.
V tomto bodě mé kariéry nevím, co se stane v několika příštích týdnech nebo měsících, a to se mi docela líbí.
Brady: Jak chcete, aby se na vás ve spojení se Star Trek: Novou generací vzpomínalo?
Michael: Myslím si, že fanoušci už o mně vědí všechno, co potřebují vědět, ale chtěl bych, aby se na mě vzpomínalo proto, že jsem ztvárnil úžasnou postavu.